Dneska se mě kamarádka zeptala:

„Hele ty bydlíš v hlavě mého chlapa nebo co?“

Ptala se, protože jsem ji popisovala, proč se její muž chová, jak se chová, a co se mu děje v hlavě.

Překvapilo mě, jak si lidi myslí, jaká je ta socionika šarlatánství.

„A proč si jako myslíš, že za mnou ti lidi čím dál častěji chodí?“ Zeptala jsem se jí.

„Já jim ty bláho dávám informace, které jim mění pohledy na sebe i na druhé. „

Často se setkávám s tím, že se lidi bojí nějakých škatulek. Že nevěří, že by si lidi fakt mohli být v něčem podobní tak, aby spadali to nějakých kategorií. A pak koukají jak bagr na tvrdou hlínu, když se v tom svém typu poznávají, když jim začínají zapadat souvislosti.

Až nedávno jsem pochopila, proč mě děti někdy tak startují.

Hraje hudba, myju nádobí, dcera mi něco vykládá a syn nutně potřebuje, abych se podívala, jak dělá salto na gauči.

A mě už najíždí vztek.

„No jasně!“ Dochází mi.

„Útok na moji slabou stránku! Překročení hranice únosnosti! Silová senzorika signalizuje počínající krizový stav!“

Jaký?

No přece moc podnětů. O tom totiž mimo jiné silová senzorika je. Lidé, kteří ji mají silnou, potřebují stále nové podněty, jinak je život ubíjí.

Jenže já mám tuhle funkci slabou, takže těch podnětů zvládnu jen pár.

A tak jsem se otočila a řekla, že na salto se ráda podívám, ale až domyju nádobí. A najednou klid. Vztek odtekl s mastnotou po bramboráku, co byl k obědu.

Když se poznáte, když zjistíte, proč se chováte právě takto, můžete s tím do budoucna krásně pracovat.

A bude vám jedno, jestli jste ve škatulce nebo ne. Ty dary pochopení, ty už budete totiž využívat denně.

Až do doby, než vás dají do té škatule poslední.

Jaký jste typ? Zjistěte to!Chcete vědět víc?Koho máte ve firmě?

Přihlašte se k odběru novinek

Ať vám nic neuteče!

Byli jste úspěšně přihlášeni, gratulujeme!

Pin It on Pinterest

Share This