Každý typ má svůj stín. Překonejme ho!

Žádný typ není ani dobrý ani špatný. Typ je prostě typ. Nicméně každý má svůj stín, jinými slovy nějaké životní téma (slabou stránku, bolístku, negativum, strach), které řeší.

Pojďme překonat sami sebe a hlavně – svůj typ!

Překonejme svůj stín

Jaké stíny mají jednotlivé typy?

Don Quijote – si prostě myslí, že je nejchytřejší na světě. Často jsou to „chodící encyklopedie“ a mají silnou potřebu ukazovat všem okolo, kolik toho ví. Bohužel vědět a nepoužívat = nevědět. Myšlenky jsou jedna věc, praxe věc druhá. Pokud Don Quijote zvládne svou excentrickou touhu se ukazovat a dokáže si přiznat i to, že něco neví nebo že v praxi to může být úplně jinak (a často to úplně jinak je), pak posune sebe sama na úplně jinou úroveň.

Dumas – milovník prožitků a pohody. Velmi často jsou na úrovni oběti a za své pocity ve svém těle viní všechny kolem sebe. Zde je důležité vzít zodpovědnost za své pocity, nevinit za ně neustále své okolí, nemluvit tolik o nich a celkově být zodpovědný za svůj život a za to, co se mi v životě děje.

Robespierre – analytik tělem i duší. Rovněž jako Don Quijote si myslí, že všechno ví nejlépe. Dokonce i na vztahy si vytvořil systém a své tabulky. Trochu mu karty zamíchají nečekané zvraty ve vztazích, které se prostě naplánovat nedají. Pokora, diplomacie a investice do vztahů ho posunou v životě dál.

Hugo – nadšenec, který pobaví nejedno publikum. Stín Huga je manipulace emocemi. Když manipuluje, tak se u toho ještě směje. Je to výborný obchodník, nicméně je důležité vzít v potaz fakt, že mu chybí hluboká analýza a klidně bude prodávat špatný produkt svého známého. Posune se, když přestane tlačit, naučí se nechat věci „být“ a přestane vědomě manipulovat. Také odstranění přílišného stresu ohledně času a toho, že všechno stihne či nestihne, mu velmi uleví. V poslední řadě problémem extrovertních etiků, jako je Hugo, je závislost na lidech a především na svém „lidském publiku“.

Žukov – vedoucí jak se patří. Žukov je zaměřen na výsledky a cíle a často jde „hlava nehlava“. Diplomacie je to, co mu často chybí. Také zvládat svůj nával hněvu a vzteku a naučit se „vychladnout do druhého dne“ mu velmi uleví. Posune se, jakmile se naučí „nechat věci plynout„, nebude tlačit „na pilu“ a zpracuje svůj strach ze ztráty milovaného. Majetnické sklony doporučujeme také odbourat.

Jesenin – životní snílek a optimista. Svůj stín má často v přijetí zodpovědnosti, dodržování termínů a předem stanovené práce a naučení se soběstačnosti.

Maxim Gorkij – velice stabilní typ člověka. Nejraději by byl, kdyby věci fungovaly za jeho život stále stejně. Beze změny. Svůj stín (strach) má v budoucnosti a v urputném držení tradic a zaběhnutých řádů. Pomůže mu, když se naučí v životě plynout a přestane se bát o budoucnost. Přijetí změn jako pozitivní faktor života s větší flexibilitou ho posunou nehorázně dál.

Hamlet – herec, který zpříjemní nejednu atmosféru. Velká výzva pro Hamleta je jednak zvládnutí své potřeby být stále ve středu pozornosti, mít poslední slovo a neustále všechny bavit. Trocha umírněnosti a pokory ho vždy posunou dál :). Pozor také na manipulaci spolu s perfektním načasováním. Může velmi druhým ublížit. Dalším tématem Hamleta je naučit se být sám a odbourat závislost na lidech, obzvlášť na svém „lidském publiku“.

London – podnikatel jak se patří. London je velký pracant a jeho tempo nezvládá jen tak každý. Často chce po druhých více, než dokážou snést. Být k druhým tolerantnější a dbát o své tělo posune Londona velmi dopředu. Také mu pomůže se nedívat na lidi jako na své zdroje, které může využít.

Dreiser – další velice stabilní typ, který „do krve“ brání to, co má rád. Nebo spíše ty, které má rád. Stín Dreisera je ve strachu z budoucnosti a častém lpění na přípravě. Snaží se na budoucnost co nejvíce připravit, nicméně to bohužel úplně tak nejde. Hodně ho posune, když svůj strach zpracuje a také když na své milované se bude dívat s větším nadhledem a nebude tak lpět na vztahu.

Balzac – introvertní pracant, který vidí trendy. Pro mnohé se může zdát, že se na druhé ani neusměje. Vyjádření emocí, to je pro Balzaca výzva. Pokud se naučí své emoce alespoň komunikovat, bude to pro něj velké plus. Bude pro ostatní čitelnější. Také jeho přílišná kritika a fokus na detail může ostatní dlouhodobě unavovat, bacha na to.

Napoleon – diplomat, který si jde za svým. Napoleon je blázen, který má rád dobrodružství a lidi. Problém mu dělá dodržování řádu a systému. Teda chvíli se ho snaží držet, ale potom ejhle, zase nevyšlo. Systém potřebuje dostat, sám si ho stvořit nedokáže. Výzvou pro něj bude pravidelná četba a vzdělání (ideálně co nejvíce do hloubky). Pokud tomu nebude přikládat váhu, může ostatním připadat jako docela hloupý. Také bacha na to, aby Napoleon příliš nemluvil. Teda nemluvil příliš o sobě, jako má ve zvyku.

Stierlitz – vedoucí nejednoho podniku. Stierlitz má pracovní tempo na úrovni, kterou většina typů nezvládá. Často chce po ostatních více, než jsou vůbec schopni zvládnout. Výzvou pro něj bude jednak netlačit na ostatní, jednak být více diplomatický a naučit se „nechat věci být“ či „plynout„. Důležité pro něj bude také zpracovat strach z ublížení ze vztahu. Také je dobré pochopit, že lidé se nerodí proto, aby mu sloužili.

Dostojevskij – je velký milovník lidí a velký humanista. Miluje lidi, je ochoten pro ně často udělat „první poslední„. Bohužel často na úkor sobě samého. Výzvou pro něj bude nastavit si své hranice v pomoci druhých, osamostatnit se, převzít za sebe zodpovědnost a hlavně – neidealizovat si tolik své „miláčky“.

Gabén – mistr řemesla, pracant, který „maká od nevidim do nevidim“. A nebo si také rád udělá pohodlíčko, útulno, navaří dobré jídlo a pořádně zrelaxuje. Výzva pro něj bude jednak nelpět tak na plánu předem naplánované práce, učit se věci nechat plynout a také nevyužívat tolik druhé k plnění svých cílů. Je důležité pochopit, že druzí lidé nejsou Gabénovým majetkem a mají svobodnou volbu se v životě rozhodnout, jak chtějí žít. Gabénovi pomůže nebrat si věci tolik osobně, snažit se dívat na vše z nadhledu a vyjadřovat své emoce alespoň v mluvené formě.

Huxley – mistr lichotek a komunikace s lidmi. Dostane se pod kůži snad každému. Vidí potenciál lidí, nicméně je velice důležité si uvědomit, že daný potenciál tito lidé vůbec nemusí v tomto životě realizovat. Třeba na to nemají nebo nechtějí – to už mají pouze ve svých rukou. Pomůže mu, když přestane příliš prosazovat své, bude více pokorný a ne „super všeználek“, pustí druhé ke slovu, naučí se poslouchat a alespoň občas zapracuje na dodržování systémů a pravidel. Přirozeně umí velmi dobře manipulovat – účelně říká to, co druhý chce slyšet. Z morálního hlediska je dobré si uvědomit tuto vlastnost a vědomě se pokusit to nedělat. V neposlední řadě téma pro Huxleyho je zodpovědnost. Přijmout zodpovědnost za svůj život a ne se ze všeho „vykecat“ je velké téma, které v životě řeší.