Jeden můj známý se velmi často vzteká a rozčiluje nad tím, jak jsou lidi blbí a dělají věci špatně. Že ihned nepochopí a neudělají to, co po nich chce. Že nemají žádnou představivost a nebo že snad dokonce neposlouchají.
Moje malá dcera zase často na otázku typu: „Chceš chleba se sýrem?“ odpoví ne. V momentě, kdy ho však začnu jíst já, okamžitě prohlásí, že ho chce taky. Je to k zbláznění. Sotva uklidíte vše do lednice a sednete si, jste nucena vstát znovu a udělat chleba.
Špatná představivost = slabá intuice
Obě tyto situace mají jedno společné. A to slabou intuici.
Lidé, kteří mají intuici jako svou nejslabší stránku, nemají dostatečně silnou představivost o budoucnosti.
Lépe řečeno, velmi často si budoucnost představují, ale ona je vždy jaksi trochu jiná. Takže když má dcera řekne, že chleba nechce, tak proto, že má o něm nějakou představu. Ovšem když ho uvidí a zjistí, že ve skutečnosti ten chleba vypadá jinak a dobře, rozhodne se svůj názor změnit.
Pokud neznáte svůj typ a nevíte, že máte tuto schopnost slabou, můžete po zbytek života obviňovat okolí z nedostatku pochopení a neschopnosti.
Konkrétně se mi stalo, že jsem se svému známému nabídla, že mu pomůžu na jeho oslavě udělat jednohubky. Byl rád. Ovšem když jsem mu s velkou slávou přinesla nazdobený talíř jednohubek, on se zděsil.
„Bože, proč jsou ty jednohubky tak velké? Jednohubky mají mít v průměru 3 cm a ne 4 cm. Pane bože, to by mě nenapadlo, že ti takové základní věci musím vysvětlovat.“
Slabá intuice
A to je ten kámen úraz. Slabá intuice si totiž představuje, že to, co oni chtějí, je přece jasné a vidí to tak všichni. Že je zbytečné cokoliv vysvětlovat.
Ptala jsem se dvakrát za sebou své dcery, zda chce do polévky hrášek. Po druhé mi už otráveně odpověděla, že mi přece jasně řekla, že jo. Ovšem když zasedla ke stolu, se vzdorem odsunula talíř, že tam hrášek nechtěla. Když jsme se obě zklidnily, vysvětlila mi, že si myslela, že bude rozmixovaná polévka, do které vždy hrášek dávám, a ne vývar.
Takže rada pro obě strany.
Pro ty, kteří se poznáváte ve výše uvedených příkladech:
Říkejte dopředu, jak věci chcete, ptejte se na detaily dané věci.
A vy, co žijete s výše uvedenými typy lidí, vězte, že to často není jejich rozmar, že je to jen slabá představa o tom, jak věci budou. A proto jim sami dopředu podrobně vysvětlujte, jak věci chcete a ptejte se, jak je chtějí oni.
Ušetříte si spoustu nervů a času.
Jaký jste typ? Zjistěte to!Chcete vědět víc?Konzultace pro páry?