Socionika a Robespierre spojily svá jména už někdy v roce 1961. Proč je jeden ze šestnácti typů pojmenován zrovna po tomto člověku a co ho charakterizuje?
Maximilien François Marie Isidore de Robespierre
Maximilien Robespierre (1758–1794) byl klíčovou postavou Velké francouzské revoluce a jedním z nejkontroverznějších mužů moderních dějin. Milovaný i nenáviděný, považovaný za hlas lidu i fanatika, byl symbolem ideálů revoluce – i jejich krutého zneužití.
Narodil se v Arrasu v severní Francii, studoval práva a brzy si získal pověst neúplatného obhájce chudých. Byl silně ovlivněn myšlenkami Rousseaua a věřil ve svrchovanost lidu, rovnost a spravedlnost. V roce 1789 byl zvolen do Generálních stavů a stal se jedním z nejsilnějších hlasů Jakobínského klubu, který zastupoval radikální proud revoluce.
Jako jeden z hlavních členů Výboru pro veřejné blaho se Robespierre podílel na vedení státu během tzv. vlády teroru. Zastával názor, že „bez ctnosti není teroru, a bez teroru není ctnosti“ – což znamenalo stovky popravených včetně krále Ludvíka XVI. a mnoha jeho politických oponentů.
S myšlenkou dělat vše pro blaho státu však často sahal až ke krutostem. Stál v čele revolučního výboru, který nešetřil popravami svých odpůrců, díky čemuž si získal označení tyran a diktátor.
Byl velmi úspěšným ve svém oboru, přesto žil i nadále velmi skromně, byl věrný svým zásadám, zůstával v podstatě chudým. Kvůli těmto morálním zásadám mu jeho odpůrci přezdívali „neúplatný“, ale zároveň se ho báli. V roce 1794 se proti němu obrátila i jeho vlastní strana – byl zatčen, bez řádného soudu odsouzen a popraven gilotinou.
Přestože je Robespierre často spojován s temnou stránkou revoluce, jeho ideály měly hluboký dopad: prosazoval zrušení otroctví, všeobecné volební právo, sekularismus, bezplatné školství a bojoval proti korupci.
Byl výborným politikem, dokázal přemýšlet o věcech velice do hloubky, byl zastáncem pokrokové ústavy Deklarace práv člověka a občana. Zastával se chudých, které často i zadarmo obhajoval.
Díky svému oblečení, chování a nadnesenému vyjadřování býval často terčem posměšků.
Socionika a Robespierre
Socionika a Robespierre našli společnou cestu z toho důvodu, že Robespierre krásně ukazuje touhu po objektivní spravedlnosti a správnému systému. Jeho krutost vycházela z jeho zásad, objektivního myšlení a malé empatie.
Jaký typ jste vy? Zjistěte to!Chcete vědět víc?Koho máte ve firmě a jak s ním pracovat?
