„Když se hádáme, tak ona odchází. Ale já s ní potřebuju mluvit! Potřebuju jí to vysvětlit!“ Rozčiloval se nedávno pán na jedné párové konzultaci.
Extrovert a introvert a jejich vztah
Extroverze obecně je charakterizována větším množstvím energie. Zabírá povrch, jde do šířky. V praxi to znamená, že extrovert stále rychle vnímá věci okolo sebe, ale jen povrchně. Nemá totiž primární schopnost jít do hloubky. Oproti tomu vnímá obecná pravidla, je zaměřený na společnost jako celek. Extroverze je kvantita.
Introverze oproti tomu je kvalita. Je pomalejší, jde víc do hloubky věci. Introvert je víc zaměřený na jednotlivce, na konkrétní situace, na detaily. Tím, jak je introverze pomalejší, liší se i proces, který u člověka probíhá při komunikaci.
Extrovert, který má obecně větší potřebu mluvit, si už během hovoru si „šuplíkuje“ jednotlivé informace a když domluví, má v podstatě jasno.
Introvert oproti tomu víc naslouchá, po rozhovoru se stáhne, promýšlí věci a pak je teprve „zašuplíkuje“.
Pokud se tedy dohaduje extrovert s introvertem, často se stává, že extrovert věci globalizuje, dělá z nich obecná pravidla funkční na všechny. To většinou introvertovi připadá povrchní, protože v hloubi je věc mnohem složitější a nelze dělat tak rychlé závěry.
Tady může být kámen úrazu. Zatímco se introvert snaží extrovertovi vysvětlit zjednodušenost jeho výpovědi, extroverta to nudí, přijde mu, že se v tom ten druhý moc patlá.
Je dobré si tuto věc uvědomit, protože se tím mohou oba navzájem obohatit. Extrovert může získat hlubší pohled do situace, introvert zase může získat nadhled.
Dalším zásadním rozdílem je chování ve stresu. Extrovert se vždy ve velkém stresu stahuje, jde do introverze, přemýšlí či naciťuje, vše se odehrává v tichu a klidu. Potřebuje být často sám a nerušen.
Oproti tomu introvert jde ve stresu do extroverze. Potřebuje se projevit nahlas. Křičet, vysvětlovat, rozbíjet věci.
Z tohoto důvodu jsou lidé často nešťastní, protože zatímco jeden potřebuje mluvit, druhý potřebuje mlčet. Je dobré si vždy tuto skutečnost uvědomit a uklidnit se každý sám podle svého typu.
Extrovert si analyzuje v tichu, introvert si sám někde křičí, běhá, buší do polštáře.
Často je totiž až po tomto zklidnění možná nějaká domluva. Nicméně i přes to všechno extrovert a introvert tvoří ve vztahu ideální doplnění.
Takže až vám zase někdy rupnou nervy, vzpomeňte si na tento článek a uveďte tyto příklady do praxe!
Kdo jste vy? Zjistěte to!Chcete vědět víc?Koho máte ve firmě?
