Může rodič svým přirozeným chováním ublížit své ratolesti? Ano, bohužel může, a často se to děje. Výchova dítěte je totiž disciplína sama o sobě. 

Nedávno jsem zjišťovala typ malé holčičce. Jedna z věcí, která mě zasáhla, byl její pocit, že moc fňuká. Že to rodičům vadí. „Ale když ono to přichází samo a mě to nejde zastavit…“ Rozvzlykala se a mně se zaleskly oči. Jak málo přitom stačí, aby si rodiče a děti více rozuměly…

Výchova dítěte a chyba č.1. – potlačování silných stránek

Všichni chceme ze svých dětí šťastné a usměvavé jedince. Často však díky nevědomosti právě jejich potenciál omezujeme. Jinými slovy potlačujeme využívání jejich silných stránek.

Např. výše uvedená holčička je etický a senzorický typ. Jejím největším darem je citlivost a nacítění na lidi a místa. Takové typy bývají skvělí psychologové, učitelky v mateřských školách, Feng shui konzultanti aj.

Jenže když od mala slyší, že je přecitlivělá, že musí něco vydržet a nebulet, tak ji to automaticky vede k nedůvěře ve svou vlastní citlivost. Že to, co vnímá, je špatně. A tak se takové dítě časem uzavře, patrně ztloustne, aby umlčelo citlivé tělo, a bude obětí okolností. Tedy opak toho, co chceme.

Přitom stačí vědět, že je prostě nejcitlivější z celého socionického spektra. Že je potřeba víc než u ostatních jeho pocity uznávat. Vysvětlovat, že není zodpovědné za pocity ostatních. Vést ho k práci s tělem. Cvičení, zpěvu, malbě, aby ventilovalo emoce, které se mu velmi silně ukládají v těle. A aby se těmito činnostmi také realizovalo.

Někdy, jsme-li navíc hodně odlišný typ než dítě, můžeme svou nevědomostí napáchat opravdu mnoho škod.

Výchova dítěte a chyba č.2. – útok na slabé stránky

Každý má svou slabinu. Pokud ji u dítěte neznáme, můžeme si také pěkně zavařit.

9letý chlapeček byl zakřiknutý, čas trávil jen sám v pokoji. Problém byl, že rodiče byli oba akční, žádná výzva nebyla velká. Co tě nezabije, to tě posílí. A tak vedli i svého syna. Jenže ten ze své přirozenosti nezvládá nátlak.

Byl pomalý, protože si vše potřeboval do hloubky promyslet. Hůř se orientoval v prostoru, takže často něco hledal. Když se po něm chtěly 2 věci, tak na 1 zapomněl. Protože pro něj to bylo moc podnětů najednou.

Z chlapce rostl zakřiknutý nesebevědomý člověk, který se bude bát prosadit, bude stát na kraji společnosti. Protože nikdy nezvládl výzvu jako táta. Prostě nebude dost chlap. Nebo se z něho stane kruťas, který naopak bude dřít, aby získal moc a druhé ovládal. Aby jim ukázal.

Stačí si jen zvědomit, že tohle dítě potřebuje čas. Že jeho pro mnohé iritující pomalost je darem v hlubokých analýzách. Pozor na slabé stránky!

Výchova dítěte a chyba č.3. – špatná motivace

Každý typ má svou motivační rovinu, ze které vychází, jak se potřebuje sytit, co potřebuje zvenčí dostávat.

Jsou děti, které se potřebují hodně mazlit. Ano. Třeba i ve 12 či 20. Tak se cítí milované. Další děti potřebují, abyste jim vše vysvětlovali. Aby chápali smysl konání. Jinak mají pocit, že pro vás nejsou důležité. Jiné spoustu akce a sportu. Tak se cítí vybité a šťastné. Jiné chtějí domácí pohodu a péči.

Nechoďte na fotbal tam, kde je potřeba ocenění osobnosti. Nenoste dárky tam, kde je potřeba jen tak spolu ležet a koukat do mraků. Nebuďte rodiči, kteří nevědí, kdo vedle nich vyrůstá. Nebuďte rodiči, u niž je výchova dítěte na posledním místě.