Etické lhaní aneb mluvíme tak kulantně, že pravda se vytrácí. Ano, i toto by mohl být podtitulek.

V minulém díle jsme si popsali příklad festivalu a paní, která mluvila a mluvila, až zahlcovala, a mnozí by jí v tom nechali jenom proto, aby ji tzv. neublížili tím, že ji řeknou pravdu. Raději by teda ubližovali sami sobě a trpěli její projev.

Etické lhaní a příklad manažerka Eliška

Manažerka Eliška je paní s dobrým srdcem, pracovitostí a pomocí na prvním místě. Je typ Dostojevský. Se svými lidmi v týmu to myslí dobře a svého ředitele, kterého má nad sebou, zbožně obdivuje. Je pro ni velkým vzorem. A není se čemu divit, bez něj by nebyla na pozici, na které je.

Manažerka Eliška má v týmu spolupracovnici Petru, která je typ Žukov. Popravdě si s ní neví moc rady a jakmile Petra zvýší hlas či projeví svou sílu (silná stránka typu Žukova je tzv. silová senzorika), Eliška se stáhne do sebe jak malá. Prostě to nezvládá a takovou silou a logicko-strategickým myšlením nedisponuje a nikdy nedisponovala.

Tím pádem Eliška ze své přirozenosti dělá vše pro to, aby v očích všech byla ta milá a obětavá a nekonfliktní. Konflikty ráda nemá a nerada říká věci napřímo. Pravděpodobně to v zásadě ani neumí, prostě je velmi etická (etika vztahu nejsilnější stránka) a s držením svých hranic má problém.

Pojďme na samotný příklad

Petra zavolala přímo řediteli s dotazem, zda-li by mohla uspořádat seminář. Ten z jejího nápadu nebyl nadšen, nicméně ji odkázal na manažerku Elišku, ať ji ohledně kompetencí zavolá a domluví se. Petra nelenila a zavolala Elišce s dotazem, co všechno by mohla. Eliška ze své přirozenosti chce všem za každou cenu (bohužel) vyhovět. Tak Petře nabídla veškeré možnosti, co by údajně Petra mohla a nechala Petru vybrat. Petra si vybrala možnost uspořádat seminář sama (nečekaně – typ Žukov chce co největší kompetence). Tím měla Petru z krku a vyhověla ji. A působila jako ta hodná a obětavá manažerka. Teď zbývalo zavolat řediteli. Eliška řediteli telefonát s Petrou podala tak, že Petra trvá na tom uspořádat seminář sama. Ředitel zuřil jak tajfun. Byl naštvaný na Petru. „Jak si dovoluje takhle osvojovat kompetence“, říkal si. Přání Petry tímto Elišce zamítl. Eliška už volala Petře jen s tím, že ředitel nesouhlasí, ale že kdyby bylo po jejím, ona by to samozřejmě povolila.

Kdo z toho jak vyšel? Nejlépe Eliška. Je přeci ta hodná svědomitá manažerka, která se na všechno ptá svého ředitele a zároveň všem vychází vstříc. Řediteli neřekla podstatnou věc a pravdu – že to byla ona, která dala možnosti Petře a na základě těch možností si Petra vybrala.

Proč ředitel byl naštvaný na Petru? Protože si myslel, že za každou cenu Petra prosazuje svůj názor. Nevěděl, že Eliška by ta, která Petře dala možnosti.

Co objasnilo pravdu? Bohužel v tomto případě pomohla nahrávka telefonického rozhovoru Elišky s Petrou, kterou dostal ředitel a usoudil, že se manažerka nevyjádřila správně, popřela skutečnosti a nebyla v komunikaci přesná a upřímná. Petře se omluvil a Elišku usměrnil.

Závěrem

Etické typy si často nemusí ani uvědomovat, že lžou. Jelikož se rozhodují na základě subjektivních pocitů a vztahů, tak ve světe subjektivních pocitů to lež vlastně ani nemusí být. A tak etické lhaní pro ně není lhaní. Často také mají s objektivitou potíž. Úloha vedoucího spočívá především v udržování objektivity na všech stranách spravedlivě.

Také důležitá úloha vedoucího je správně postavit tým. Typ Žukov rozhodně nedoporučujeme v týmu umisťovat pod manažera typu Dostojevský. Vzájemně jsou v tzv. konfliktním vztahu a typ Žukov je silnější osobností, která typ Dostojevský převálcuje. Prosím mějte toto na paměti.